Hotel Sportcentrum Brandýs nad Labem

HOTEL

Hotel Sportcentrum Brandýs se nachází v klidné části města Brandýs nad Labem. Místo je skvěle dostupné jak z Prahy, tak z okolních obcí. Hotel disponuje vyhřívaným bazénem, sportovní halou, tělocvičnou a několika venkovními hřišti. Kapacita hotelu je 120 lůžek ve dvou až čtyřlůžkových pokojích.

Hotel byl postaven a zkolaudován v roce 1992. Od roku 2018 prochází objekt rozsáhlou rekonstrukcí a je postupně přetvářen z původní turistické ubytovny v současný moderní certifikovaný hotel.

Historie hotelu je velmi rozmanitá a bohatá na zajímavé sportovní příběhy. Hotel byl vybudován jako olympijské centrum pro přípravu vrcholových sportovců. V roce 1993 byl hotel místem prvního oficiálního srazu fotbalové reprezentace samostatné České republiky.

SPORTCENTRUM A ZŠ PRO DĚTI

Spolupráce s hotelem Sportcentrum Brandýs započala v roce 2022. Od tohoto roku zde probíhají kurzy ZŠ Plavání a hotel okamžitě začal budit zájem klientů hlavně díky své skvělé dostupnosti z Prahy. Výuka plavání probíhá v 25 m dlouhém bazénu se třemi dráhami, a výuku v něm lze tedy vést velmi univerzálně. Je možné využívat šířku, celou délku i zkrácenou délku bazénu. Ve stejném čase mohou být na bazénu až tři družstva. Bazén je vhodný pro výuku dětí mladšího i staršího školního věku.

Doplňkový sportovní program probíhá na sousedních hřištích, eventuálně v halách Sportcentra. Pro večerní zábavní aktivity je k dispozici kongresový sál.

MĚSTO

Brandýs nad Labem je jedna z částí souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Leží v těsné blízkosti pražské aglomerace a je přirozeným regionálním centrem ve středním Polabí. Město se rozprostírá po obou stranách řeky Labe. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou.

OKOLÍ

zámek Brandýs nad Labem
kostely sv. Václava a Nanebevzetí panny Marie
atletický stadion Emila Zátopka (zde náš nejlepší atlet historie zaběhl 11 světových rekordů)
lesopark Houštka s letním kinem
alej olympioniků (připomíná nejvýznamnější osobnosti československého a českého sportu
vodní kanál s umělou vlnou
Proboštská jezera s wakeboardovou dráhu
fotbalový stadion Spořilov
zřícenina hradu Jenštejn

HISTORIE OBCE

První písemná zmínka z přelomu 13. a 14. století mluví o Brandýse jako o trhové vsi s mostem a kostelem sv. Petra, ležící na levém břehu řeky Labe. Na pravém břehu se rozkládá město Stará Boleslav. Tato dvě města byla v roce 1960 sloučena v jeden správní celek, čímž vzniklo souměstí s nejdelším obecním názvem v ČR.

Významnou událostí v dějinách města byl vznik staroboleslavské kapituly v roce 1052, která je tak nejstarší v Čechách. V roce 1813 se na brandýském zámku sešli tři panovníci – císař František I., pruský král Vilém III. a ruský car Alexandr I., aby tu připravovali taktiku postupu proti Napoleonovi I.

PŘÍRODA

Z brandýské strany vystupují příkré svahy k terase Polabské nížiny, v níž vymodeloval hlubokou rokli Vinořský potok vlévající se zde do řeky. Staroboleslavskou stranu tvoří kotlina nivy, která byla v minulosti vyplněna řadou tůní a vedlejších ramen řeky a kterou formovaly časté povodně. Na území města a v jeho okolí jsou zachovány a chráněny zbytky původního lužního lesa.

V přírodní památce Hluchov najdeme zajímavé chráněné druhy rostlin, hmyzu, obojživelníků i ptáků. Jedná se o zbytek lužního lesa s velkou tůní na severní straně, který je protkaný cestami.

Při úpravách okolí města byl objeven pramen s minerální vodou, který se v roce 1820 stal základem nedalekých lázní Houštka.

POVĚSTI

Zvony z Klecan byly zapůjčeny do Brandýsa nad Labem k příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. Zvony se však v noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: „Hou – hou! Klecanské zvony jdou! Jdou – jdou!“ Když letěly přes Labe, jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena leknutím vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v korytě starého Labe v tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“